|
| |
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Gülhanský vznešený dekret (1839). Osmanská říše na prahu reforem tanzimatu
Mazanec, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat významnou událost moderních dějin Osmanské říše - vydání Gülhanského vznešeného dekretu, k němuž došlo 3. listopadu 1839. Sliby sultána Abdülmecida I. obsažené v tomto dokumentu otevřely dveře reformnímu období, tzv. období tanzimatu, které většinou bývá ohraničeno roky 1839-1876. Práce se věnuje také dřívějším pokusům o reorganizaci a modernizaci impéria, především reformám sultánů Selima III. a Mahmuda II., jejichž znalost je pro pochopení událostí roku 1839 nezbytná. Důležitou součástí práce je analýza okolností vzniku a samotného textu Gülhanského vznešeného dekretu vycházející z jeho anglického překladu.
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Ruční palné zbraně na Blízkém východě. Počátky, výroba a použití.
Beran, Pavel ; Bouzek, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se věnuje vývoji ručních palných zbraní v oblasti Blízkého východu. Jedná se především o období od poloviny 15. do konce 18. století. Na některých místech je okrajově zmíněn i počátek 19. století. V první části je sledován vývoj ručních palných zbraní v historickém kontextu. Výklad se soustředí především na Osmanskou říši, částečně také na Egypt. Rozebírán je mimo jiné způsob použití a taktika. Dále je sledován výskyt palných zbraní ve významných bitvách a na dobových obrazech a miniaturách. V druhé části se autor věnuje vývoji ručních palných zbraní po stránce technické. Tato část se zvlášť soustředí na jednotlivé prvky ručních palných zbraní a jejich vývoj. Do určité míry je v této části řešen i umělecký charakter dochovaných exponátů. V přílohách je práce doplněna četnými fotografiemi dochovaných exponátů z českých i zahraničních sbírek a dalšími obrazovými materiály. Klíčová slova ruční palné zbraně, střelný prach, Blízký východ, Osmanská říše, Mamlúci, Egypt, křesadlový zámek, doutnákový zámek, katalánský zámek - miquelet, pažba, hlaveň, dekorace, miniatury
|
|
|
Praxe násilí v arménské genocidě
Jandák, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent)
Tato diplomová práce věnována analýze příčin a průběhu arménské genocidy (1915 - 1916) na centrální a provinční úrovni. První část textu zkoumá tento fenomén obecně z perspektivy politických a sociálních dějin. Zde je pro interpretaci příčin likvidace arménského obyvatelstva osmanskou vládou brán za klíčový vznik konfliktního prostředí, které ji učinilo myslitelnou. Při interpretaci tohoto procesu je kladen důraz na utváření moderních polických stran, přechod od dynastického pojetí legitimity panství k etnicko-demokratickému konceptu a na roli zvýšené míry násilí ve veřejném prostoru v době mezinárodních konfliktů. Po analýze centrálního rozhodovacího procesu se text zaměřuje na stručné shrnutí obecného průběhu "Velké pohromy" v Osmanské říši s důrazem na kroky centrální vlády v Istanbulu. Druhá část práce se zabývá tím, jak byla genocidní politika uváděna do praxe v provinčních městech Mezreh a Harpút. Tento oddíl práce čerpá zejména z pramenů, které po sobě zanechala komunita zahraničních misionářů a americký konzul. Průběh vyhlazování a deportací v regionu značně ulehčil kolaps důvěry mezi arménským a muslimským obyvatelstvem následující po hledání zbraní v arménské komunitě a zatýkání jejích předáků osmanskými úřady. Samotná genocidní politiky byla posléze implementována vůči arménskému...
|
|
|
Gülhanský vznešený dekret (1839). Osmanská říše na prahu reforem tanzimatu
Mazanec, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat významnou událost moderních dějin Osmanské říše - vydání Gülhanského vznešeného dekretu, k němuž došlo 3. listopadu 1839. Sliby sultána Abdülmecida I. obsažené v tomto dokumentu otevřely dveře reformnímu období, tzv. období tanzimatu, které většinou bývá ohraničeno roky 1839-1876. Práce se věnuje také dřívějším pokusům o reorganizaci a modernizaci impéria, především reformám sultánů Selima III. a Mahmuda II., jejichž znalost je pro pochopení událostí roku 1839 nezbytná. Důležitou součástí práce je analýza okolností vzniku a samotného textu Gülhanského vznešeného dekretu vycházející z jeho anglického překladu.
|
|
|
Komentovaný překlad: Ottoman society and popular culture. In: Donald Quataert: The Ottoman Empire, 1700-1922, str. 142-164.
Michálková, Kateřina ; Šťastná, Zuzana (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První polovinu práce tvoří překlad úryvku z knihy The Ottoman Empire, 1700-1922 od Donalda Quataerta z angličtiny do češtiny, druhá část je překladatelským komentářem. V komentáři je nejprve provedena překladatelská analýza podle modelu Christiane Nordové, následně je popsána metoda, podle které jsme se při překládání řídili. Dále se komentář soustřeďuje na typy překladatelských problémů, které jsme museli řešit, a klasifikaci posunů, ke kterým překladem došlo.
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Centrální mocnosti: Vznik a vývoj aliance
Sedláček, Tadeáš ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce popisuje velmocenskou alianční politiku v poslední čtvrtině 19. století a na počátku 20. století. Tato práce zkoumá, jak tato alianční politika vedla ke zformování aliance tzv. Centrálních mocností, jedné z bojujících stran první světové války. Práce shrnuje a analyzuje faktory, které vedly jednotlivé státy ke vstupu do aliance. K tomuto je použit kontext realistické teorie, tedy jednoho z dominantních proudů studia mezinárodních vztahů ve 20. století. Mezi analyzované státy jsem zařadil nejen státy, které mezi sebou uzavřely formální aliance, tedy Německo (Prusko), Rakousko (-Uhersko) a Itálii, nýbrž i státy, o jejichž připojení byl ze strany členských států alespoň po nějakou dobu zájem, tedy Rusko a Spojené království. Realistická teorie se tedy v tomto hledisku ukázala jako užitečná, neboť její principy (stát jako jediný významný aktér, anarchická povaha mezinárodních vztahů, nepřátelské vztahy mezi státy) doplněné o rovnováhu moci Kennetha Waltze a Stephena Walta, jsou velice blízké uvažování státníků ve zkoumaném období.
|
host ::
RSS.